Zvnitřnělá svině.
Neutop se v amalgámu.
Zvnitřnělá svině.
Vstaň a choď!
Buď hrdý, buď hrdá, že jste svině.
A soustřeďte se na pokrok.
Krok sun krok,
do prdele skok.
Stále stejná terapie, dnes i napřesrok.
Všechny formace jsou pomíjivé, všechny formace jsou podrobeny utrpení, všechny věci jsou bez já. Tělesnost je pomíjivá, cítění je pomíjivé, vnímání je pomíjivé, mentální formace jsou pomíjivé, vědomí je pomíjivé. A to, co je pomíjivé, je podrobeno utrpení. O tom, co je pomíjivé a je podrobeno utrpení změn, o tom nemůže nikdo ve vztahu ke skutečnosti říci: "Toto jsem já, toto patří mně, toto je mé já." Proto tedy, ať je zde jakákoliv tělesnost, jakékoliv cítění, jakékoliv vnímání, jakékoliv mentální formace a jakékoliv vědomí, ať už minulé, přítomné nebo budoucí, vlastní nebo vnější, hrubé nebo jemné, vznešené nebo nízké, vzdálené nebo blízké, tak má být moudře chápáno v souladu se skutečností:" TOTO NEPATŘÍ MNĚ, TOTO NEJSEM JÁ, TOTO NENÍ MÉ JÁ."
Životopis Narozen v prosté a chudé rodině Vychodil jen obecnou školu Postarat se sám o sebe se naučil ve čtrnácti Přežil bouře, jednu za druhou: Kulky, hlad i betonovou pustinu.
Denní strava: miska neloupané rýže, zelenina, Rybky, trochu vody a spousta větru. Radost mu dělají děti a ženy, S rolníky, rybáři, tesaři a kováři Sdílí krůpěje potu, Kašle na mýdlo, šampóny, Toaletní papír a noviny.
Teď i jindy Rád saje zimolezový nektar, Poletuje s vážkami a motýly, Klábosí se střízlíky zimními, Zpívá s kojoty, Plave s velrybami A objímá skály, v nichž spí dinosauři.
Cítí se jako doma mezi aljašskými ledovci, V mexické poušti, v tasmánském pralese, V údolí Dunaje, v mongolských stepích, Na sopkách ostrova Hokkaidó a na korálových útesech Okinawy.
A - jednoho slunečného letního jitra Pěšky se tiše vytratí A nezanechá po sobě ani stín. o letním slunovratu 1993
Všechny formace jsou pomíjivé, všechny formace jsou podrobeny utrpení, všechny věci jsou bez já.
OdpovědětVymazatTělesnost je pomíjivá, cítění je pomíjivé, vnímání je pomíjivé, mentální formace jsou pomíjivé, vědomí je pomíjivé.
A to, co je pomíjivé, je podrobeno utrpení. O tom, co je pomíjivé a je podrobeno utrpení změn, o tom nemůže nikdo ve vztahu ke skutečnosti říci: "Toto jsem já, toto patří mně, toto je mé já."
Proto tedy, ať je zde jakákoliv tělesnost, jakékoliv cítění, jakékoliv vnímání, jakékoliv mentální formace a jakékoliv vědomí, ať už minulé, přítomné nebo budoucí, vlastní nebo vnější, hrubé nebo jemné, vznešené nebo nízké, vzdálené nebo blízké, tak má být moudře chápáno v souladu se skutečností:" TOTO NEPATŘÍ MNĚ, TOTO NEJSEM JÁ, TOTO NENÍ MÉ JÁ."
Životopis
OdpovědětVymazatNarozen v prosté a chudé rodině
Vychodil jen obecnou školu
Postarat se sám o sebe se naučil ve čtrnácti
Přežil bouře, jednu za druhou:
Kulky, hlad i betonovou pustinu.
Denní strava: miska neloupané rýže, zelenina,
Rybky, trochu vody a spousta větru.
Radost mu dělají děti a ženy,
S rolníky, rybáři, tesaři a kováři
Sdílí krůpěje potu,
Kašle na mýdlo, šampóny,
Toaletní papír a noviny.
Teď i jindy
Rád saje zimolezový nektar,
Poletuje s vážkami a motýly,
Klábosí se střízlíky zimními,
Zpívá s kojoty,
Plave s velrybami
A objímá skály, v nichž spí dinosauři.
Cítí se jako doma mezi aljašskými ledovci,
V mexické poušti, v tasmánském pralese,
V údolí Dunaje, v mongolských stepích,
Na sopkách ostrova Hokkaidó
a na korálových útesech Okinawy.
A - jednoho slunečného letního jitra
Pěšky se tiše vytratí
A nezanechá po sobě ani stín.
o letním slunovratu 1993
https://www.youtube.com/watch?v=aKp04ZCRW5g
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat