Pane léčiteli:

Třetí oko slepé je
a zřejmě kurví mozek.
Bude mě léčit chemie.
Dnes totiž není pravěk.

Bez argumentu

Vzteky zas třese se,
pěst vzduchem zazní.
S rozumem neuspěl.
Zkouší to kázní.

Slova

Dnes o tobě napíši báseň- jaká jsi kurva.
A zítra se zas uklidním.
V notesu slova o nichž jen já vím.
Slova kostrbatá, slova roztřesená.
V moři linek utopená.
Můj děda také vypouštěl slova z úst,
spolu s šedivými obláčky
a pak umřel.

Slova se objevila v nových ústech, nových větách a nových souvislostech.
A byla - tak - krásně - prázdná.

Já, ty, on i ona...

Teď a tady s drobným zpožděním.
Nesouměrnost mezi tím co je a co dím.
Někde mezi neustálým se probouzením a spánkem.
Zažívacím ústrojím slovo, šinoucí se ránkem.
K. mi ukazuje jak uspět- je to takový buzerantský tanec.
Hlavně být ctižádostivý, kroutit pořádně zadkem a tvářit se jako samec.
V. se, jako už po tolikáté, převalí na M..
Těžká, těžká mi je zem.
A lék z lékárny nepomáhá.
Po padesáté tabletě mě rozbolela hlava.
Šoustání ve větvích! - Ty kradmá kráso.
I řezník sní o míru, když krájí maso.
Mám problémové chování a tak vše beru zpět.
Všichni jsme stejně z kundy zrození i kdyby popíral to svět.