středa 15. června 2016

J. in memoriam

Když jsem byl malý, viděl jsem ptáky plující po obloze a radoval jsem se z nich.
Pak uzřel jsem ptáčata, vypadlá ze svých hnízd.
To bylo v době, kdy z výšky začali padat lidé.
Tehdy jsem si uvědomil nehmatatelnost neexistujícího nebe.
Naučil jsem se o prázdnotě v lidském nitru.
A proto si nemohu lhát, že duše se osvobodila v nedělním jitru.