Slovní prázdnota
pátek 16. prosince 2016
Propadlými tvářemi
Prokousat se tvářemi a drtit co to dám.
Sám se sebou v čelistech se na nádraží potýkám.
Dotýkám se prsty světel a nevím kudy dál.
Zevnitř krví zalitý a zvenčí uvadám.
Novější příspěvky
Starší příspěvky
Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)