Všední den...

Až slova nebudou znít tak falešně, jak sen převalující se za okny.
Možná si vzpomenu na ten den, který se vytratil- tak jako všechny.
Všední a banální, odnikud nic.
Syrové pravdy však v nic je víc.
Než potkáš na cestách, po hvězdách bez hranic.
No tak už sedni si a zanech stati,
všední den prožij si - každý je svatý.

V.

Vědomí, to bez svědomí,
nad odraz se rádo kloní.
Žlutý květ se v tůni zračí,
když se v houbách téměř ztrácí.

V chladné hloubi Lorem ipsum...
V odraze však vidí: summus.
Vzývá lipsum, lipsum, lipsum!
Stal se z něho humus.