Až slova nebudou znít tak falešně, jak sen převalující se za okny.
Možná si vzpomenu na ten den, který se vytratil- tak jako všechny.
Všední a banální, odnikud nic.
Syrové pravdy však v nic je víc.
Než potkáš na cestách, po hvězdách bez hranic.
No tak už sedni si a zanech stati,
všední den prožij si - každý je svatý.
Mezi mrtvolami rozeznávám málo živých.
OdpovědětVymazatJen málo živých ještě žije, zbytek ve vlastních výkalech pomalu hnije.
A přesto se planeta točí, občas smutek v ropě smočí, zatímco lidská ruka produkuje.
Je libo cigárko nebo šťavnaté masíčko?
Všechno vyrobíme, máme nadbytek.
Ve velkém autě veze se dobytek.
Možnost koupě na splátky.
Dva týdny dovolené, tu a tam svátky.
Lidstvo stále jak na kolotoči.
Nahoru, dolů, velký krok vpřed a další dva dozadu.
Stále se na něco čeká, čeká se na vládu.
Když svoboda bolí, země slzy roní.
Slzy rozpadu.