Ať už jsou to lásky jakékoli, stejně mi schází ulita.
Ulita plži na tělo ulitá
a tak se mlží.
A souží se souží,
když jak žalud do ticha zpod předkožky se plouží.
Láska je hlava v louži, která už nedýchá.
Ten kdo se ukazuje, nemůže mít ulitu. Ulita chrání toho, kdo zůstává v sobě. Láska už není. Proměnila se v bolest pro krvácející srdce probodnuté lhostejností milovaného. Už není o čem mluvit. Slova už nic nezmohou. Zabil její víru. Je poraženou a topí se už jen v slzách marnosti. Vzdává se smrti. Poslední komentář na rozloučenou.
Pokousej mě, poškrábej mě, udělej mi modřiny, jizvy, dej mi facky, bij mě do bezvědomí, dělej si se mnou, co chceš, ale prosím tě, miluj mě, dej mi trochu své lásky a nikdy mě neopouštěj.
Ten kdo se ukazuje, nemůže mít ulitu. Ulita chrání toho, kdo zůstává v sobě. Láska už není. Proměnila se v bolest pro krvácející srdce probodnuté lhostejností milovaného. Už není o čem mluvit. Slova už nic nezmohou. Zabil její víru. Je poraženou a topí se už jen v slzách marnosti. Vzdává se smrti. Poslední komentář na rozloučenou.
OdpovědětVymazatblablabla...stejně si zamilovaná až po uši
OdpovědětVymazatTo je dobrý.
OdpovědětVymazatPokousej mě, poškrábej mě, udělej mi modřiny, jizvy, dej mi facky, bij mě do bezvědomí, dělej si se mnou, co chceš, ale prosím tě, miluj mě, dej mi trochu své lásky a nikdy mě neopouštěj.
OdpovědětVymazat